Program

Program konference je ke stažení zde

ZVANÍ HOSTÉ

Mgr. Lucie Vidovićová, PhD.

Je socioložka a sociální gerontoložka. Jako odborná asistentka působí na katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde spoluzaložila Centrum pro výzkum stárnutí CERA a organizuje zapojení MUNI do Age-Friendly University Global Network. Od roku 2001 spolupracuje i s Výzkumným institutem práce a sociálních věcí RILSA, kde vede oddělení Sociální politiky a sociální práce. Slouží také jako prezidentka výzkumné sekce pro stárnutí Mezinárodní sociologické asociace ISA. Mezi její dlouhodobé výzkumné zájmy patří sociologie stárnutí, témata věkové diskriminace, aktivní stárnutí a sociální vyloučení. Podílí se na výzkumných projektech v oblasti environmentální gerontologie, sociální politiky, trhu práce, rodiny a celoživotního učení. Lucie realizuje výzkum pro národní i evropské organizace, pracuje jako konzultantka pro řadu implementačních projektů, a spolupracuje s různými vládními a nevládními aktéry v oblasti seniorské advokacie a vědecké popularizace. Má zkušenost jako neformální pečující. Více o její práci na https://starnuti.fss.muni.cz

Univerzita jako společenský mikrokosmos: několik úvah o mezigeneračních střetech a sdílení

Univerzita je prostor, který vzdělává, zkoumá, usiluje o společenský dopad a zaměstnává. V těchto svých rolích angažuje lidi a aktéry různých charakteristik, hodnot, preferencí a zájmů. Ve svém příspěvku se na několika příkladech zamýšlím, jakou roli v této konstelaci hraje věk, resp. generační příslušnost, a nakolik je univerzitní prostředí odlišené, či naopak podobné „světu tam venku“. Co generace sbližuje a co mezi ně vtlouká klín, a nakolik jsou tyto situace specifické pro univerzitní prostředí. Představím koncept „age friendly univerztiy“, univerzity přátelské každému věku, a novou iniciativu Masarykovy univerzity „Univerzita na celý život“. Budu doufat, že z těchto úvodních poznámek se podaří rozproudit diskusi o tom, zda a případně jak je střet generací (ne)funkční, jak je (ne)pociťován mezi doktorskými studujícími, jak (ne)dopadá na jejich vzdělávání a kariérní rozjezd, jak se (ne)potkává s jejich dalšími životními rolemi a charakteristikami, a co všechno může znamenat pro jejich vlastní budoucnost v akademii. Pro oživení si zájemci budou moci vyzkoušet možnost přejít na druhou stranu barikády a „stát se na 5 min. seniorem/seniorkou“. 

Mgr. Tereza Faladová

Ministerstvo vnitra

Tereza Faladová působí na odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra jako gestor prevence kybernetické kriminality, kde se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. V rámci své gesce rozvíjí přístupy k prevenci kyberkriminality, podílí se na tvorbě metodických a vzdělávacích materiálů a spolupracuje s odborníky z veřejné správy, soukromé sféry i bezpečnostních složek na zvyšování digitální gramotnosti a bezpečnosti. V roce 2025 se nejvíc zaměřuje na problematiku umělé inteligence, digitální stopy a mravnostní problematiky v kyberprostoru. Je také metodickým konzultantem pro Středočeský a Královehradecký kraj a je tajemníkem „Kyberkomise“ Republikového výboru pro prevenci kriminality. Její vizí je bezpečnější digitální svět postavený na informovanosti, odpovědnosti a spolupráci všech aktérů – od státu po jednotlivce.

Střet generací v kyberprostoru: Spojuje nás víc, než si myslíme
Na první pohled to vypadá, že digitální svět rozděluje – mladší generace se v něm pohybuje s lehkostí, zatímco starší se učí orientovat krok za krokem. Přesto kyberprostor ve skutečnosti nerozlišuje věk. Stejně jako sdílíme online prostor, sdílíme i podobná rizika: manipulaci, podvody, kyberšikanu nebo ztrátu soukromí. Společně se podíváme na to, jak různé generace vnímají digitální svět, co se mohou navzájem naučit a jak můžeme společnými silami budovat bezpečnější online prostředí – napříč generacemi.

Mgr. Barbora Kňažek Považanová, Ph.D.

Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Barbora Kňažek Považanová pôsobí na Katedre psychologie FF UP ako odborná asistentka. Výskumne sa zameriava na psychológiu morálky, generácie a na vplyv internetu na ľudí. Zaujíma sa aj o psychologické témy spojené s domácimi miláčikmi a kreatívnymi činnosťami – umením, literatúrou a fotografovaním.

Generačné priepasti a mosty medzi hodnotami

Tematika hodnôt je pre niekoho zastaralou témou, ktorá nemá v súčasnosti svoje miesto, pre iných ponúka práve táto doba priestor na to, aby sa téme hodnôt venovala väčšia pozornosť. V našom výskume sme sa zamerali na rôzne generácie vo vekovom rozmedzí od 11 do 99+ rokov, pri ktorých nás zaujímalo, ako sa od seba jednotlivé generácie líšia vo svojich hodnotových systémoch. Odlišujú sa najmladšie generácie od tých najstarších vo svojich hodnotách? Pretrvávajú niektoré hodnoty starších generácií aj v súčasnosti, alebo sa postupne strácajú? Čo je pre súčasných adolescentov najdôležitejšou hodnotou? Pozrieme sa na to spolu.

Mgr. Tomáš Mrhálek, Ph.D.

Katedra psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity

Autor se je vysokoškolský pedagog a výzkumník zaměřující se na metodologii výzkumu, psychometrii a oblasti interkulturní psychologie a neuropsychologie. V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a projektech zaměřených na dílčí procesy zpracování mediálních informací.

Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn

Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi. V posledních desetiletích lze pozorovat rostoucí snahu vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření. Příspěvek představuje základní teoretický rámec těchto konstruktů a přehled dosud používaných metod zaměřených na měření prožívání klimatických změn, se zvláštním důrazem na koncepty environmentální úzkosti a environmentálního locus of control. Cílem příspěvku je seznámit s variabilitou dostupných psychologických nástrojů a představit dílčí výsledky autorova psychometrického ověření vybraných škál v českém prostředí.