phd existence

Program-ke stažení níže

PROGRAM KONFERENCE KE STAŽENÍ ZDE

BULLETIN ABSTRAKTŮ KE STAŽENÍ ZDE

Zvaní hosté

prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D.

Metodolog a psychometrik, v současné době ředitel Psychologického ústavu AV ČR. Autor několika desítek výzkumných studií, autor a spoluautor několika knih a psychodiagnostických metod. Vysokoškolský učitel v Psychologickém ústavu FF MU.

Možnosti hodnocení validity individuálního vyšetření intelektu na příkladu použití baterie Woodcock-Johnson IV u romských dětí

Téma férovosti testování je v psychologii přítomno již několik desítek let. Nebylo tomu tak ale vždy. Příspěvek uvádí různé přístupy k řešení této otázky a prezentuje jeden konkrétní výzkumný projekt, který se pokusil o nastavení férového testování inteligence u romských dětí. Byla použita testová baterie WJ IV na zjišťování inteligence vycházející z teorie C-H-C. V USA byl vytvořen nástroj pro klasifikaci testů inteligence podle míry jejich ovlivnění jazykovými a kulturními znalostmi (C-LIM), který byl ověřován u souborů např. z hispánské populace. V našem výzkumu jsme porovnali výkon v deseti testech WJ IV u souborů 399 romských dětí a 131 dětí z majoritní populace z prvního stupně ZŠ. Zjistili jsme výrazně nižší výkony v testech WJ IV u skupiny romských dětí a pokusili se tyto rozdíly vysvětlit v souladu s přístupem C-LIM. Tento nástroj se pro naše účely ukázal jako nepoužitelný, proto jsme na základě empirických výsledků navrhli vlastní klasifikaci testů WJ IV, která se zdá být vhodným východiskem pro identifikaci minoritních dětí, u kterých je vyšetření intelektu testy WJ IV nevalidní.

Mgr. Helena Klimusová, Ph.D.

Helena Klimusová učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity budoucí psychology metodologii, statistiku a etiku. Výzkumně se věnuje např. etickým otázkám v psychologii, psychometrice a psychologii zdraví. 

Etické otázky a výzvy spojené s využitím nástrojů AI v psychologickém výzkumu

 Příspěvek se zaměřuje na etické otázky a dilemata vznikající v souvislosti s integrací nástrojů umělé inteligence (AI) do výzkumné práce v psychologii. Budou představeny klíčové etické problémy, včetně otázek soukromí, důvěrnosti a autonomie účastníků výzkumu, jakož i na možný vliv zkreslení a chyb v algoritmech AI na výzkumné výsledky. Zvláštní důraz je kladen na potřebu transparentního a eticky odpovědného přístupu k využití AI ve výzkumu a publikacích výsledků výzkumu. Příspěvek představuje možné směrnice pro řešení těchto etických otázek a podporuje diskuzi o budoucím směřování výzkumu v oblasti psychologie a AI, s cílem povzbudit kritické myšlení a etickou zodpovědnost v rámci vědecké komunity.

Mgr. Vladimír Matlach, Ph.D.

Vladimír Matlach je informatik a lingvista, zaměřující se na zpracování přirozeného jazyka, vytěžování dat a strojové učení, především pak na aplikace neuronových sítí a umělé inteligence. Těmto tématům se věnuje v komerční, nekomerční i v akademické sféře více jak desítku let. Aktuálně působí jako odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Palackého na katedře obecné lingvistiky, kde vyučuje řadu předmětů od programování až po umělou inteligenci.

AI, deep-learning a neuronové sítě: zábava zaručena

Umělé neuronové sítě a umělá inteligence jsou poslední rok stále všude: v novinách, v televizi, i tady na konferenci. Tento fenomén se historicky objevil už několikrát, aby opět po nějaké době zase zmizel. Tentokrát to ale vypadá, že jsme v roce 2023 dosáhli významného milníku. Co se teď za přibližně 80 let vývoje stalo, že se z „nereálného“ stává „běžné“? Jaká byla AI ještě nedávno? Proč některé GPT děsí a některé rozesmívá? Přijďte se podívat, co se skrývá uvnitř.

SNÍŽENÍ ÚZKOSTI A PROCEDURÁLNÍ BOLESTI U PACIENTŮ S POPÁLENINAMI POMOCÍ VIRTUÁLNÍ REALITY: MOŽNOSTI A LIMITY

PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.

Katedra psychologie FF UP

Příspěvek má za cíl informovat odborné publikum o výsledcích aplikovaného výzkumu zaměřeného na využití virtuální reality při zvládání procedurální bolesti u pacientů s popáleninovým traumatem. Hlavní výzkumnou otázkou je, zda a nakolik přispívá využití imerzivního prostředí virtuální reality ke zvládání bolesti a úzkosti u těchto pacientů. Díky mezioborovému týmu, který se na projektu podílel budou představeny hlavní prvky začleněné v rámci vývoje aplikace virtuální reality, stejně tak budou uvedeny limity v kontextu sběru a vyhodnocení dat.

Klíčová slova: procedurální bolest; popáleninové trauma; virtuální realita

Projekt Virtuální realita a zvládání procedurální bolesti u pacientů s popáleninovým traumatem“ (reg. č. TL03000090) je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Éta.

Web projektu: https://vrburns.eu/