Program

Program bude doplněn po ukončení přihlašování příspěvků.

Zvaní hosté budou postupně uveřejňovány s abstrakty a dalšími informacemi o zvaných přenáškách.

Záštitu nad konferencí převzal děkan Filozofické fakulty, Univerzity Palackého v Olomouci

doc. Mgr. Jan Stejskal, M.A., Ph.D.

ZVANÍ HOSTÉ

Mgr. Petr Baďura, Ph.D. je výzkumným pracovníkem se specializací na sběr a analýzu dat a hlavním vědeckým řešitelem české části mezinárodní epidemiologické studie HBSC. Svou profesní kariéru spojil s Univerzitou Palackého, kde od roku 2013 působil na několika pracovištích – nejen jako vědec a datový specialista, ale také jako vysokoškolský pedagog. Společně s týmem projektu Zdravá generace si uvědomuje, že publikováním odborného článku výzkum zdaleka nekončí. Od roku 2018 se stále intenzivněji věnuje komunikaci poznatků z výzkumu o životním stylu dětí a dospívajících směrem k nejrůznějším cílovým skupinám.

Mgr. Radek Palaščák je komunikační specialista, copywriter a také bývalý tiskový mluvčí Univerzity Palackého. Své znalosti a zkušenosti z oblasti marketingové komunikace a public relations využívá v oblasti, která je v Česku zatím spíše v plenkách – komunikaci vědy, respektive v teritoriu, kterému se občas říká také diseminace a aplikace výzkumných poznatků do praxe. Co konkrétně to znamená v případě společenskovědního výzkumu? Především schopnost „přeložit“ výzkumná data do jazyka, kterému porozumí každý. A prezentovat je v podobách, jež jsou atraktivní pro publika, která se tým projektu Zdravá generace rozhodl oslovovat – politiky, ředitele škol i učitele, děti a teenagery i nejširší veřejnost.

Zdravá generace? Životní styl českých dětí od (A)lkoholu až po (Zzz)pánek.

Jak jsou na tom dnes české děti a teenageři? Sportují, pijí alkohol, kouří cigarety, tráví volný čas a spí stejně jako generace před nimi? Nebo se jejich životní styl v čase mění? A co se dá vyčíst ze srovnání se zahraničím? Odpovědi na tyto a podobné otázky hledá již tři desetiletí studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children). Ještě donedávna zůstávaly poznatky z tohoto mezinárodního výzkumu skryty za zdmi akademických institucí. Projekt Zdravá generace to chce změnit. Jeho cílem je sdílet data a související zjištění s veřejností. O tom, proč se tak rozhodli a jak postupují, aby byl dopad společenskovědního výzkumu co největší, se s vámi podělí Petr a Radek.

Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D je vedoucím Katedry psychologie na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vystudoval jednooborovou psychologii a pedagogiku, oba obory zakončil titulem Mgr. v roce 2000. Doktorský titul Ph.D. získal v roce 2007 v oboru sociální psychologie.

Jeho pedagogická činnost zahrnuje výuku na několika fakultách Masarykovy univerzity, kde se věnuje přednáškám a seminářům z pedagogické a sociální psychologie. Aktivně se podílí na vedení diplomových prací a spolupracuje na projektech dalšího vzdělávání učitelů.

Ve vědeckovýzkumné činnosti se zaměřuje na projekty týkající se profesního vývoje a spokojenosti učitelů, kvality vzdělávání a sociálního prostředí ve školách. Je autorem a spoluautorem odborných publikací a členem několika odborných společností a redakčních rad českých odborných časopisů.

Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D., je ženatý a má tři děti.

Mýty ve vzdělávání: Výzvy v profesní přípravě učitelů a (školních) psychologů

Mýty ve vzdělávání mají hluboký dopad na praxi učitelů, proces učení studentů a formování vzdělávacích politik. Tento příspěvek zkoumá klíčové mýty, které ovlivňují různé aspekty vzdělávacího procesu a které jsou posledních deset let diskutovány:

1. Mýty o učení a výuce (např. styly učení, fixní inteligence),
2. Mýty o hodnocení (např. role standardizovaných testů a známek),
3. Mýty o technologiích ve vzdělávání (např. nekritické spoléhání na technologie).

Analyzuje zdroje šíření mýtů prostřednictvím edukváků a sociálních sítí, a jejich vliv na aktéry včetně učitelů, rodičů, médií a politiků, a diskutuje vliv zastarávání poznatků na profesní přípravu učitelů.

Příspěvek se také zaměřuje na strategie a intervence, které mohou podpořit odbourávání mýtů a zvýšit kvalitu vzdělávací praxe. Mezi navrhovanými přístupy jsou pravidelné workshopy, online kurzy, spolupráce s výzkumnými institucemi a důraz na kontinuální profesní rozvoj i kritický přístup k nabízeným poznatkům.

Cílem je poskytnout nejen příklady špatné praxe, ale také nabídnout praktické rady a inspiraci pro učitele a vzdělávací instituce, jak reagovat a přispět k rozvoji evidence-based či evidence-informed přístupů ve vzdělávání (jakkoli samy o sobě mohu být také vzdělávacími mýty).

PhDr. Romana Mazalová, Ph.D.

Psycholožka Romana Mazalová se zaměřuje na reklamu, marketing a digitální prostředí, kde zkoumá, jak moderní média ovlivňují psychiku a chování uživatelů. Ve své práci klade zvláštní důraz na seniory a fenomén ezo businessu. Je spoluautorkou oceňovaného dokumentu Šmejdi, který získal Českého lva a inspiroval změny v české legislativě na ochranu spotřebitelů. Za mimořádný přínos a reprezentaci Univerzity Palackého v České republice i zahraničí jí byla udělena Medaile rektora.

Spiritualita na prodej

Online svět je zaplaven kurzy slibujícími zázračné výsledky – od rychlého odblokování traumat během pár minut až po kompletní transformaci života směrem k absolutní spokojenosti. Zní to lákavě? Ale co když za těmito nabídkami stojí jen draze zaplacené prázdné sliby?

Přijďte na přednášku a odhalte fenomén spirituálního bypassu, kdy se pod rouškou spirituality obchází skutečná práce na sobě. Seznámíte se s manipulativními technikami a zjistíte, proč právě lidé v těžkých chvílích podléhají iluzi rychlé úlevy, kterou tyto kurzy slibují.

Poznejte „ezo“ byznys zblízka – kolik stojí, jaké techniky používá a proč se mu daří.

Doc. PhDr. Marian Groma, PhD.

Doc. PhDr. Marian Groma, PhD. pôsobí na akademickej pôde od r. 1993, v súčasnosti na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, Katedre psychológie a patopsychológie. V prednáškovej a vedeckej činnosti sa zameriava na oblasť psychológie ľudí s postihnutím, najmä psychológie nepočujúcich. Súčasne je členom implantačného tímu v Centre diagnostiky porúch sluchu a kochleárnej implantácie Kliniky otorinolaryngológie a chirurgie hlavy a krku LFUK a UNB.

Od detstva k dospelosti s poruchou sluchu

Dopady poruchy sluchu u detí sú rôznorodé nielen v závislosti od obdobia straty sluchu a  stupňa straty sluchu. Cieľom príspevku je opísať rozmanitosť vývinu detí a dospievajúcich s poruchou sluchu v oblasti osvojovania si jazyka, poznávania, socializácie, utvárania identity a mentálneho zdravia a vymedziť, ktoré faktory ovplyvňujú trajektóriu vývinu dieťaťa s poruchou sluchu. Jedným z týchto faktorov je aj samotná psychológia. Najmä psychológia nepočujúcich zahŕňa mnohé protichodné pohľady a interpretácie prameniace zo súperenia zástancov dvoch vzdelávacích prístupov, s posunkovým jazykom a bez neho. Ktoré psychologické teórie sa ukazujú ako „správne“ pre porozumenie vývinu a utvárania osobnosti dieťaťa s poruchou sluchu? 
Nástup kochleárnej implantácie dramaticky zmenil podmienky pre vývin dieťaťa s poruchou sluchu a aj psychológii poskytuje novú skúsenosť a priestor pre bádanie. Ako „rastú“ deti s kochleárnym implantátom, aká je ich životná skúsenosť v období detstva, dospievania? V dospelosti sa vnímajú ako počujúci? Alebo ako nepočujúci?