Program konference ke stažení zde

Společenský večer proběhne první den konference od 19:00 v restauraci Fontána, k poslechu zahraje kapela Free Fallin.

Zvané hosty a jejich přednášky budeme zveřejňovat postupně v této sekci.

Hynek Cígler

Název: Kvantifikace jevů v sociálních vědách: Pozapomenuté dědictví Fergusonovy komise

Abstrakt:

Ve válečném roce 1940 publikovala Britská společnost pro pokrok ve vědě závěrečný report tzv. Fergusonovy komise (Ferguson et al., 1940). Ta zasedala již od roku 1932 a zabývala se otázkou, jestli je možné kvantifikovat senzorické počitky – tedy jinými slovy, zda je vůbec možné měření psychických jevů. Přestože se komise shodla jen v tom, že se v žádném z ohledů neshodne, její výsledky znamenaly zcela zásadní ránu pro měření v psychologii a tedy i pro psychologii jako empirickou vědu. Šlo nicméně o jeden z klíčových impulzů pro Stevensovu (1946) reprezentační teorii měření, která je dodnes základním pilířem klasické testové teorie a tedy i drtivé většiny „kvantifikací“ v psychologii a sociálních vědách. Přestože Fergusonova komise ovlivnila psychologii na desítky let, její zjištění byla postupně zametaná pod koberec, až se dostala prakticky na propadliště dějin mimo hlavní proud současné psychologie. Její závěry jsou však stále vysoce relevantní, na čemž nic nemění ani to, že jsme nad podstatou měření v běžné praxi přestali uvažovat. Kdo by se tím taky zalamoval, když stačí sečíst položky v dotazníku či testu a hned víme, jak si klient vede. Pokud však lze pro účely praktické diagnostiky celý problém do jisté míry ignorovat, jeho řešení je naprosto nezbytné pro zkoumání psychologických konstruktů a pro rozvoj psychologie jako vědní disciplíny.

To, že skóry psychologických měřicích nástrojů mají číselnou povahu a že s nimi zacházíme jako s čísly, totiž pořád ještě neznamená, že ve skutečnosti jde o čísla. Respektive: naše skóry čísly jsou i nejsou zároveň podobně. Psychologové si proto musí klást ty správné otázky: existuje latentní proměnná, kterou měříme – a potřebujeme či chceme, aby existovala? Jaká je její povaha? K čemu nám měření slouží? Do jaké míry jsou naše výsledky čísly? Kde se ta čísla vzala?

Ve svém příspěvku popíšu, proč jsou závěry Fergusonovy komise stále aktuální. Zdůvodním, proč si chceme výše položené otázky stále klást, a vysvětlím, proč odpovědi neexistují. Nakonec naznačím směr, kudy se psychologie může ubírat, aby tento paradox vyřešila.

Medailonek:

Hynek Cígler je výzkumným pracovníkem a vyučujícím na katedře psychologie a Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jeho dizertační práce se týkala matematických schopností, mentálních reprezentací čísel a jejich zařazení mezi ostatní kognitivní schopnosti, v současné době se však věnuje primárně měření v sociálních vědách. Je autorem standardizačních studií několika diagnostických metod. Aktuálně se zabývá procesem odpovídání na položky dotazníků či psychometrickému fungování různých podob Likertovy škály.

Merať, čo sa merať dá. A čo sa nedá, merateľným urobiť. Veď čo zlé by sa už len mohlo stať?

Radomír Masaryk

Edwarda Thorndika si často spájame s maximou „Merať, čo sa merať dá. A čo sa nedá, merateľným urobiť.“. Aj keď je tento výrok pripisovaný už Galileovi, na dlhé roky sa stal mottom modernej psychológie. Až kríza v sedemdesiatych rokoch a následné prehodnocovanie „zlatého“ obdobia psychologického výskumu ukázalo na nástrahy takéhoto prístupu. To však stále nezastavilo celé zástupy výskumníkov a výskumníčok pred nezmyselnou kvantifikáciou aj tam, kde to môže byť kontraproduktívne. Znamená to, že máme celé toto zlaté obdobie psychológie zavrhnúť? Určite nie. Často postačí pozrieť sa aj na množstvo kvalitatívnych dát, ktoré sa často vznikli ako vedľajší produkt, no vedia nám klasické výskumy nasvietiť v úplne inej podobe – napríklad vo výskumoch Milgrama či Zimbarda. Ďalej zhrniem niekoľko skúseností získaných počas písania učebnice sociálnej psychológie a spomeniem konkrétne príklady z výskumov erektilnej dysfunkcie a kultúrnych hodnôt. Hlavne však predstavím dve nedávne vlastné štúdie, ktoré využili kvalitatívne metódy k tomu, aby korigovali či dokonca vyvrátili závery postavené na zjednodušenej kvantitatívnej interpretácii dát. Konkrétne pôjde o vnímanie provakcinačných posolstiev a vzťah medzi výškou opätkov u žien a ich ochotou nadviazať sexuálny vzťah. Snaha merať, čo sa merať dá vedie často k nešťastným číslam, ale teraz máme šancu využiť nové pohľady na klasické výskumy a postupne zvyšovať dôveryhodnosť výskumov ľudského správania.

doc. PhDr. Radomír Masaryk, Ph.D.

Radomír Masaryk absolvoval štúdium psychológie na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Následne pracoval na Pedagogickej fakulte UK, Ústave experimentálnej psychológie Slovenskej akadémie vied, na stavbe tandemového turbosústrojenstva vo Veľkých Zlievcoch, a na množstve ďalších viac či menej zaujímavých projektoch. Od roku 2013 prednáša na Fakulte sociálnych a ekonomických vied UK, k čomu v roku 2019 pribudla práca prorektora UK pre vonkajšie vzťahy. Výskumne sa zaoberá hlavne psychológiou zdravia a sociálnou psychológiou. Napísal učebnicu sociálnej psychológie s názvom Medzi človekom a ľuďmi, učebnicu kvalitatívneho výskumu Ten druhý výskum, a monografie Erektilná dysfunkcia: príbeh diagnózy a Dôveryhodná komunikácia tém súvisiacich so zdravím. Pripravuje slovenské ročníky konferencie Kvalitatívny prístup a metódy vo vedách o človeku, aj vďaka tejto konferencii si obľúbil Olomouc. Vo voľnom čase ho nájdete na lyžiarskom svahu alebo na hudobnom festivale.

Slova v (ne)šťastných číslech

Dalibor Kučera

Myšlenka, že způsob, jakým užíváme slova, odráží naši povahu a naše charakteristiky, se v laické i odborné literatuře objevuje odnepaměti. Moderní technologie nám v posledních letech daly možnost tyto vztahy sledovat v rozsahu, který dříve nebyl možný – pomocí zpracování a interpretace velkého množství textů pokročilými výpočetními postupy, mimo jiné strojovým učením. Přes všechny úspěchy a pokrok, který psychologicko-lingvistická analýza komunikace v posledních letech zaznamenala, se stále musíme zamýšlet nad řadou důležitých otázek a problémů, které jsou spojené jak s jejími teoretickými východisky, tak s aplikační rovinou. Z jakých předpokladů moderní analýza textu vlastně vychází? Jaké jsou současné trendy v analýze textu a jaké souvislosti mohou ovlivnit její další vývoj? Jaká jsou rizika využívání umělé inteligence, resp. strojového učení, při práci s textem v psychologii? Na tyto a další otázky se zaměříme v příspěvku věnovaném tématu psychologie užívání slov – Slova v (ne)šťastných číslech.

Klíčová slova: psychologie užívání slov, psychologicko-lingvistická analýza, kvantitativní zpracování textů, psychologická interpretace textové analýzy, strojové učení

doc. PhDr. Dalibor Kučera, Ph.D.

Dalibor Kučera je výzkumným psychologem a pedagogem v oblasti obecné, sociální a pedagogické psychologie. Dlouhodobě se orientuje na oblast psychologie užívání jazyka a na její metodologické a sociálně-psychologické souvislosti. V letech 2016–2018 byl řešitelem tříletého výzkumného projektu CPACT, „Komputační psycholingvistická analýza českého textu“ (GA ČR, 16-19087S), a v roce 2021 řešitelem projektu „Personality Processes and Oral Communication“ na University of Arizona (Fulbright-Masaryk, 2020-28-11). Dalibor Kučera je autorem řady odborných publikací, mj. knih „Osobnostní markery v textu“ nebo kolektivní monografie „Výzkum CPACT“. Od roku 2013 působí na Katedře psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, od roku 2021 jako vedoucí katedry.