Další, tentokrát jubilejní desátý, ročník PhD Existence se uskuteční 3. – 4. února 2020. Budeme se na vás těšit!

Vážené kolegyně, vážení kolegové,
ve dnech 21. a 22. ledna 2019 se v historickém univerzitním městě Olomouc uskuteční další,
tentokrát již devátý, ročník konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy zvané PhD
Existence. Tento rok se budeme zabývat tématem Tělo a mysl, protože při doktorském studiu
bychom neměli, slovy sira Kennetha Robinsona, zapomínat na to, že tělo není pouhým dopravním
prostředkem pro hlavu. Tělo a mysl jsou si vzájemnými partnery, a zvláště v psychologii tento fakt
v různých obměnách zaznívá velmi často (někdy z oblasti psychosomatických přístupů, jindy třeba
z oblasti psychofyziologických výzkumů).
Rádi bychom Vás tímto pozvali k aktivní účasti formou ústního příspěvku, workshopu nebo
posteru. Podmínky pro příspěvky jsou uvedeny na webu PhD Existence pod záložkou Registrace.
Jako každý rok budeme usilovat o indexaci sborníku z konference ve Web of Science (v čemž jsme
doposud byli úspěšní), čímž Váš příspěvek může získat také ohlas přesahující pouhé vystoupení na
konferenci.
Pokud byste se rádi zúčastnili konference pasivně, i tak Vás v Olomouci rádi uvidíme. PhD
Existence představuje mnohými vítanou pravidelnou příležitost setkávat se s kolegy z akademické
sféry i z oblastí psychologické praxe, a tak Vám i pasivní účast může mnohé nabídnout.
Těšíme se na Vás!

Sborník z PhD existence 2017 byl indexován ve WoS.
Zde najdete odkaz na sborník odborných příspěvků z ročníku 2018

Jelikož letošní PhD Existence se zúčastní několik hostů ze zahraničí mluvících anglicky, francouzsky, španělsky a holandsky, rádi bychom požádali české a slovenské aktivní účastníky, aby zvážili uvedení svých příspěvků v angličtině. Zpřístupníme tak obsah PhD Existence i letošním zahraničním hostům. Děkujeme!

REGISTRACE

PROGRAM

PRAKTICKÉ INFO

ORGANIZÁTOŘI

Program

Zde si můžete stáhnout bulletin konference, obálku bulletinu.

Zde zveřejňujeme program konference.

Českou verzi konferenčního programu si můžete také importovat do svého Google Kalendáře kliknutím zde.

Pokud si přejete importovat anglickou verzi Google Kalendáře, klikněte zde.

Potvrzení hosté a jejich přednášky

MUDr. Vladislav Chvála vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Hradci Králové. Pracoval jako gynekolog a porodník, nyní působí jako sexuolog a rodinný terapeut ve Středisku komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci (www.sktlib.cz), kde je vedoucím. Vyučuje rodinnou terapii a je supervizorem rodinné terapie. Patří mezi přední zastánce psychosomatické medicíny u nás, je předsedou Společnosti psychosomatické medicíny ČLS.

PhDr. Ludmila Trapková vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu UK (obor tělesná výchova – matematika) a později též Filosofickou fakultu UK (jednooborovou psychologii). Pracuje jako dětská klinická psycholožka, psychoterapeutka a rodinná terapeutka v Praze a Liberci. Vyučuje rodinnou terapii a je supervizorkou rodinné terapie. Je členkou výboru Společnosti psychosomatické medicíny ČLS.

Ludmila Trapková a Vladislav Chvála pracují přes dvacet let jako rodinní terapeuti především s psychosomaticky nemocným členem rodiny. Vyučují rodinnou terapii v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci (www.lirtaps.cz). Společně vydali knihy Trapková, L., Chvála, V.: Rodinná terapie psychosomatických poruch (rodina jako sociální děloha). (Portál 2004, 2017), Chvála, V., Trapková, L.: Rodinná terapie a teorie jin-jangu (Portál, 2008, 2016) a trojrozhovor Pavly Loucké s oběma autory Loucká, P.: Žena a muž v rodině (Vyšehrad, 2014).

Proč je třeba reflektovat biologické, psychické a sociální systémy v terapii i výzkumu
PhDr. Ludmila Trapková, MUDr. Vladislav Chvála
Formálně medicína přijala bio-psycho-sociální model zdraví a nemoci, který popsal kanadský psychiatr Georg Liebman Engel s optimistickým názvem: „Potřeba nového zdravotního modelu: Výzva pro biomedicínu“ v časopisu Science už v roce 1977 (Engel, 1977). Zvažme však, jak se od té doby změnila medicínská praxe. Umíme už v dostatečné míře zahrnout psychosociální okolnosti stonání do výzkumu, nebo to jde jen těžko? Umíme to v léčebné praxi? Zůstává Engelova výzva nevyslyšena?
Na základě pozorování mnoha rodin prostřednictvím osobních sezení při rodinné terapii jsme přišli s konceptem rodiny jako sociální dělohy. Když rozlišujeme existenci tří koevolučně svázaných autopoetických systémů, biologických, psychických a sociálních, pak je rodina nejmenším možným bio-psycho-sociálním systémem, který je schopný úplné replikace. Jak biologické, tak psychické a sociální. Terapii usnadňuje, když rozlišujeme mezi jednotlivými systémy a respektujeme fakt, že se mohou vzájemně pouze vylaďovat. Je-li základním prvkem biologických systémů hmotná struktura, zatímco psychické systémy pracují s rozdílem, který tvoří význam, sociální systémy vznikají na základě dvojité kontingence při komunikaci a jejich základním prvkem je událost (Luhmann, 2006; Maturana & Varela, 2016). Chceme upozornit na to, že odborníci z různých teoretických oborů spolu jen málo kooperují. Stejně tak, jako biologický výzkum často zanedbává psychologické a sociální aspekty, odborníci z psycho-sociální oblasti mohou zanedbávat biologická data a vrozené danosti. V rámci rodiny ovlivňujeme všechny tři vrstvy a můžeme tak nabídnut integrativní bio-psycho-sociálně orientovaný výzkum. Dojde Engelova výzva z roku 1977 svého naplnění?

Vážení účastníci,
s potěšením vám oznamujeme, že naše pozvání přijali tři výzkumníci z Université Libre v Bruselu, Emilie Caspar, Santiago Muñoz Moldes a Lars Keuninckx, kteří se v rámci výzkumné skupiny CO3 (Consciousness, Cognition & Computation Group) věnují experimentálnímu studiu vědomí a jeho souvislostí s tělesnou schránkou. Nenechejte si jejich přednášky ujít!

Emilie Caspar
How using brain-machine interfaces influences the human sense of agency

Santiago Muñoz Moldes
Self-evaluation and self-regulation of brain and body states: evidence from neurofeedback-guided motor imagery and cardiac feedback training

Lars Keuninckx
From toy model neuron to consciousness

více

Doprava a ubytování

DOPRAVA

Místo konání: Konvikt – Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (Univerzitní 3, 771 80 Olomouc)

ÚČASTNÍCI, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI VLAKEM

Z hlavního nádraží v Olomouci se do Uměleckého centra Konvikt dostanete tramvají č. 2, 4, 6, vystoupíte na zastávce Nám. Republiky (cca 5 min), přejdete ulici a dáte se podél tramvajových kolejí doprava. Přibližně po 30 metrech odbočíte vlevo na ulici Univerzitní (mírně stoupající). Jako orientační bod může sloužit Telepizza na rohu ulice Univerzitní.

ÚČASTNÍCÍ, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI AUTOBUSEM

Z autobusového nádraží projdete podchodem k tramvajové zastávce. Tramvají č. 4 se dostanete na Nám. Republiky (cca 8 min). Přejdete ulici a dáte se podél tramvajových kolejí doprava. Přibližně po 30 metrech odbočíte vlevo na ulici Univerzitní (mírně stoupající). Jako orientační bod může sloužit Telepizza na rohu ulice Univerzitní.

ÚČASTNÍCI, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI AUTEM

Pokud musíte dojet autem, prosím nechte své vozidla zaparkované v místě ubytování. Na místo konference můžete jít pěšky, dojet tramvají nebo autobusem. V Olomouci rovněž dobře fungují Rekola, můžete tedy pohodlně jezdit na růžových kolech. Pokud máte specifické potřeby stran mobility (např. fyzická indispozice), prosíme kontaktuje nás, zajistíme Vám individuální dopravu. V případě nezbytnosti nejbližší parkoviště od místa konání se nachází na náměstí Republiky nebo na ulici Koželužská (garážové parkoviště).

(Pokračování textu…)

více