phd existence

PhD Existence XV 2025: „…a občanku máš?“

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, 

srdečně Vás zveme na 15. ročník PHD EXISTENCE: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy s podtitulem „…a občanku máš?“. Rádi Vás uvítáme 27.1. – 28.1. 2025 v tradičních prostorách Uměleckého centra UP (v „Konviktu“). 

Patnácté narozeniny bývají v životě člověka důležitým milníkem, který otevírá nové možnosti a výzvy, u kterých se očekává také větší samostatnost a zodpovědnost. Je to období souboje divokých pohnutek s normami dospělého světa.

Stejně tak naše konference zraje do etablované podoby, ale stále si zanechává svou hravou povahu. Můžete se těšit na příspěvky nejen z oblasti vývojové psychologie nebo rizikového chování, ale také na pestrý výběr dalších témat. Pozvali jsme přední odborníky, které budeme postupně prezentovat na webových stránkách https://phdexistence.cz/.

Konference opět poskytne prostor pro vzájemnou inspiraci či navazování spolupráce i nových přátelství nejen v rámci odborného programu, ale i během společenského setkání konaného večer prvního dne.

Nenechte si tuto příležitost ujít a pojďte s námi oslavit krásné 15. narozeniny PhD Existence!

Budeme rádi, když se k nám připojíte aktivní účastí formou ústního příspěvku, workshopu nebo posteru. Pokyny pro příspěvky jsou uvedeny na webu konference pod záložkou registrace. Svůj konferenční příspěvek můžete také dále zpracovat formou odborného článku v časopise Diskuze v psychologii (https://diskuzevpsychologii.upol.cz/).

Konferenci si můžete užít samozřejmě i jako posluchač, tj. pasivní formou. V obou případech se rozhodně neváhejte zapojit do komiksové soutěže na téma PhD existence, kde vás čekají hodnotné ceny! 

Těšíme se na Vás! 

Lucie Viktorová a Ondřej Skopal

Program

Program bude doplněn po ukončení přihlašování příspěvků.

Zvaní hosté budou postupně uveřejňovány s abstrakty a dalšími informacemi o zvaných přenáškách.

Záštitu nad konferencí převzal děkan Filozofické fakulty, Univerzity Palackého v Olomouci

doc. Mgr. Jan Stejskal, M.A., Ph.D.

ZVANÍ HOSTÉ

Mgr. Petr Baďura, Ph.D. je výzkumným pracovníkem se specializací na sběr a analýzu dat a hlavním vědeckým řešitelem české části mezinárodní epidemiologické studie HBSC. Svou profesní kariéru spojil s Univerzitou Palackého, kde od roku 2013 působil na několika pracovištích – nejen jako vědec a datový specialista, ale také jako vysokoškolský pedagog. Společně s týmem projektu Zdravá generace si uvědomuje, že publikováním odborného článku výzkum zdaleka nekončí. Od roku 2018 se stále intenzivněji věnuje komunikaci poznatků z výzkumu o životním stylu dětí a dospívajících směrem k nejrůznějším cílovým skupinám.

Mgr. Radek Palaščák je komunikační specialista, copywriter a také bývalý tiskový mluvčí Univerzity Palackého. Své znalosti a zkušenosti z oblasti marketingové komunikace a public relations využívá v oblasti, která je v Česku zatím spíše v plenkách – komunikaci vědy, respektive v teritoriu, kterému se občas říká také diseminace a aplikace výzkumných poznatků do praxe. Co konkrétně to znamená v případě společenskovědního výzkumu? Především schopnost „přeložit“ výzkumná data do jazyka, kterému porozumí každý. A prezentovat je v podobách, jež jsou atraktivní pro publika, která se tým projektu Zdravá generace rozhodl oslovovat – politiky, ředitele škol i učitele, děti a teenagery i nejširší veřejnost.

Zdravá generace? Životní styl českých dětí od (A)lkoholu až po (Zzz)pánek.

Jak jsou na tom dnes české děti a teenageři? Sportují, pijí alkohol, kouří cigarety, tráví volný čas a spí stejně jako generace před nimi? Nebo se jejich životní styl v čase mění? A co se dá vyčíst ze srovnání se zahraničím? Odpovědi na tyto a podobné otázky hledá již tři desetiletí studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children). Ještě donedávna zůstávaly poznatky z tohoto mezinárodního výzkumu skryty za zdmi akademických institucí. Projekt Zdravá generace to chce změnit. Jeho cílem je sdílet data a související zjištění s veřejností. O tom, proč se tak rozhodli a jak postupují, aby byl dopad společenskovědního výzkumu co největší, se s vámi podělí Petr a Radek.

Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D je vedoucím Katedry psychologie na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vystudoval jednooborovou psychologii a pedagogiku, oba obory zakončil titulem Mgr. v roce 2000. Doktorský titul Ph.D. získal v roce 2007 v oboru sociální psychologie.

Jeho pedagogická činnost zahrnuje výuku na několika fakultách Masarykovy univerzity, kde se věnuje přednáškám a seminářům z pedagogické a sociální psychologie. Aktivně se podílí na vedení diplomových prací a spolupracuje na projektech dalšího vzdělávání učitelů.

Ve vědeckovýzkumné činnosti se zaměřuje na projekty týkající se profesního vývoje a spokojenosti učitelů, kvality vzdělávání a sociálního prostředí ve školách. Je autorem a spoluautorem odborných publikací a členem několika odborných společností a redakčních rad českých odborných časopisů.

Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D., je ženatý a má tři děti.

Mýty ve vzdělávání: Výzvy v profesní přípravě učitelů a (školních) psychologů

Mýty ve vzdělávání mají hluboký dopad na praxi učitelů, proces učení studentů a formování vzdělávacích politik. Tento příspěvek zkoumá klíčové mýty, které ovlivňují různé aspekty vzdělávacího procesu a které jsou posledních deset let diskutovány:

  1. Mýty o učení a výuce (např. styly učení, fixní inteligence),
  2. Mýty o hodnocení (např. role standardizovaných testů a známek),
  3. Mýty o technologiích ve vzdělávání (např. nekritické spoléhání na technologie).

Analyzuje zdroje šíření mýtů prostřednictvím edukváků a sociálních sítí, a jejich vliv na aktéry včetně učitelů, rodičů, médií a politiků, a diskutuje vliv zastarávání poznatků na profesní přípravu učitelů.

Příspěvek se také zaměřuje na strategie a intervence, které mohou podpořit odbourávání mýtů a zvýšit kvalitu vzdělávací praxe. Mezi navrhovanými přístupy jsou pravidelné workshopy, online kurzy, spolupráce s výzkumnými institucemi a důraz na kontinuální profesní rozvoj i kritický přístup k nabízeným poznatkům.

Cílem je poskytnout nejen příklady špatné praxe, ale také nabídnout praktické rady a inspiraci pro učitele a vzdělávací instituce, jak reagovat a přispět k rozvoji evidence-based či evidence-informed přístupů ve vzdělávání (jakkoli samy o sobě mohu být také vzdělávacími mýty).

PhDr. Romana Mazalová, Ph.D.

Psycholožka Romana Mazalová se zaměřuje na reklamu, marketing a digitální prostředí, kde zkoumá, jak moderní média ovlivňují psychiku a chování uživatelů. Ve své práci klade zvláštní důraz na seniory a fenomén ezo businessu. Je spoluautorkou oceňovaného dokumentu Šmejdi, který získal Českého lva a inspiroval změny v české legislativě na ochranu spotřebitelů. Za mimořádný přínos a reprezentaci Univerzity Palackého v České republice i zahraničí jí byla udělena Medaile rektora.

Spiritualita na prodej

Online svět je zaplaven kurzy slibujícími zázračné výsledky – od rychlého odblokování traumat během pár minut až po kompletní transformaci života směrem k absolutní spokojenosti. Zní to lákavě? Ale co když za těmito nabídkami stojí jen draze zaplacené prázdné sliby?

Přijďte na přednášku a odhalte fenomén spirituálního bypassu, kdy se pod rouškou spirituality obchází skutečná práce na sobě. Seznámíte se s manipulativními technikami a zjistíte, proč právě lidé v těžkých chvílích podléhají iluzi rychlé úlevy, kterou tyto kurzy slibují.

Poznejte „ezo“ byznys zblízka – kolik stojí, jaké techniky používá a proč se mu daří.

Doc. PhDr. Marian Groma, PhD.

Doc. PhDr. Marian Groma, PhD. pôsobí na akademickej pôde od r. 1993, v súčasnosti na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, Katedre psychológie a patopsychológie. V prednáškovej a vedeckej činnosti sa zameriava na oblasť psychológie ľudí s postihnutím, najmä psychológie nepočujúcich. Súčasne je členom implantačného tímu v Centre diagnostiky porúch sluchu a kochleárnej implantácie Kliniky otorinolaryngológie a chirurgie hlavy a krku LFUK a UNB.

Od detstva k dospelosti s poruchou sluchu

Dopady poruchy sluchu u detí sú rôznorodé nielen v závislosti od obdobia straty sluchu a  stupňa straty sluchu. Cieľom príspevku je opísať rozmanitosť vývinu detí a dospievajúcich s poruchou sluchu v oblasti osvojovania si jazyka, poznávania, socializácie, utvárania identity a mentálneho zdravia a vymedziť, ktoré faktory ovplyvňujú trajektóriu vývinu dieťaťa s poruchou sluchu. Jedným z týchto faktorov je aj samotná psychológia. Najmä psychológia nepočujúcich zahŕňa mnohé protichodné pohľady a interpretácie prameniace zo súperenia zástancov dvoch vzdelávacích prístupov, s posunkovým jazykom a bez neho. Ktoré psychologické teórie sa ukazujú ako „správne“ pre porozumenie vývinu a utvárania osobnosti dieťaťa s poruchou sluchu? 
Nástup kochleárnej implantácie dramaticky zmenil podmienky pre vývin dieťaťa s poruchou sluchu a aj psychológii poskytuje novú skúsenosť a priestor pre bádanie. Ako „rastú“ deti s kochleárnym implantátom, aká je ich životná skúsenosť v období detstva, dospievania? V dospelosti sa vnímajú ako počujúci? Alebo ako nepočujúci?

Doprava a ubytování

DOPRAVA

Místo konání: Konvikt – Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (Univerzitní 3, 771 80 Olomouc)

ÚČASTNÍCI, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI VLAKEM

Z hlavního nádraží v Olomouci se do Uměleckého centra Konvikt dostanete městskou hromadnou dopravou.  Více informací na https://www.dpmo.cz/

ÚČASTNÍCÍ, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI AUTOBUSEM

Z autobusového nádraží projdete podchodem k tramvajové zastávce. Tramvají se dostanete na Hlavní nádraží. Z hlavního nádraží v Olomouci se do Uměleckého centra Konvikt dostanete městskou hromadnou dopravou. Více informací na https://www.dpmo.cz/

ÚČASTNÍCI, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI AUTEM

Pokud musíte dojet autem, prosím nechte své vozidla zaparkované v místě ubytování. Na místo konference můžete jít pěšky, dojet tramvají nebo autobusem. V Olomouci rovněž dobře fungují Rekola, můžete tedy pohodlně jezdit na růžových kolech. Pokud máte specifické potřeby stran mobility (např. fyzická indispozice), prosíme kontaktuje nás, zajistíme Vám individuální dopravu. V případě nezbytnosti nejbližší parkoviště od místa konání se nachází na náměstí Republiky nebo na ulici Koželužská (garážové parkoviště).

(Pokračování textu…)

Organizátoři

PROGRAMOVÝ A ORGANIZAČNÍ VÝBOR

Organizátor:

Katedra psychologie
Filozofická fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci

Záštitu nad konferencí převzali:

doc. Mgr. Jan Stejskal, M.A., Ph.D.
děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.
vedoucí Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

(Pokračování textu…)