Další, tentokrát jubilejní desátý, ročník PhD Existence se uskuteční 3. – 4. února 2020. Budeme se na vás těšit!

Program

Program konference naleznete zde

Jako každý rok, tak i letos se můžete těšit na pestrý a zajímavý program:-)

Zvaní přednášející a jejich přednášky

Karel Balcar

PVŠPS

Běží ti čas – a psychologii také!

Z názvů příspěvků této konference vyplývá, že jednoznačným východiskem je nám čas běžící. Ve svém životě i v profesním běhu svého času jako snad všichni lidé předpokládáme a hledáme zákonité vazby mezi tím, co se v lidských situacích a v lidském prožívání a konání děje „předtím“, „mezitím“ a „poté“. Chci připomenout, že obdobně jako takové časové a účinkové vazby mezi pozorovanými událostmi obdobně vnímáme i „do-časnost“ svého osobního „běhu“ svojí konanou a dějící se prací – studiem, zkoumáním, diagnostikováním, praktickou intervencí – a jejím reflektováním a pak „sklízením“ a veřejným poskytováním jejích výsledků jako osobně či týmově autorského výkonu, k němuž máme pouze nám někdy přesněji vymezený, někdy jen vlastní výkonnostní způsobilostí omezený čas.

Obdobně však můžeme pojmout i čas vývoje (ne vždy nutně rozvoje) své pracovní disciplíny, včetně jejích zbloudění, slepých uliček, omylů, popřípadě klamů a sebeklamů. Podobnost s námi – dalšími v posloupnosti jejích „pěstitelů“ – je nasnadě. A neméně zásadní, snad v obou případech z nějaké části historicky osvětlitelnou, je též tradiční filozofická otázka po povaze časové dráhy jako přímé, nebo krouživé. Jsou záměry a pak výsledky naší práce novými objevy a účinky, nebo jen objevujeme a uplatňujeme v důsledku „kolektivního zapomínání“ znovu něco, co už dříve známo a uplatňováno bylo, jen si na to „vzpomenout“? K tomu chci svou úvahou nad časovým rozměrem našeho vlastního snažení v „přítomnu“ a historického ztrácení „minulého“ z paměti poskytnout alespoň skromnou pobídku.

Marijana Markovikj, PhD,

University Ss. Cyril and Methodius, Institute for Sociological, Political and Juridical research, Psychological Laboratory

Eleonora Serafimovska, PhD,

University Ss. Cyril and Methodius, Institute for Sociological, Political and Juridical research, Psychological Laboratory

Challenges of personality in 21 century

This presentation is integrative structure of several research studies conducted in a timeline of 20 years (2000-2019) which have been motivated by the potential influence of traumatic political events on some aspects of the personality, such as: personality traits, moral judgment competences, emotions, attitudes (towards morality, education, freedom of information, family, etc.), political ideology and political attitudes and values (authoritarianism, social dominance), identity (collective and individual) and cognitive domains (perception and reasoning). The conclusion from longitudinal research interest is that the Gestalt “personality in society”, had experienced continuous changes through time where an environmental component, e.g. “field” in a complex picture of political motivated traumatic events enables the expression and development of the democratic potential of personality, e.g. “figure”.

Eleonora Serafimovska, PhD, Marijana Markovikj, PhD

Challenges of personality in mediated reality in 21 century

Macedonia experience years of long term political events and crisis since its independence. The understanding of events happened during the timeline of almost 30 years largely depends on individual perception created as a result of personal experience and experience mediated through offline networks, online networks and media. The focus of scientific research in this timeline was on: emotions, needs (motives), perception, cognition and behavior. The most dominant emotions provoked by the way how media present reality were mostly negative (fear, anger, rage, disgust); the dominantly provoked needs and motives were basic motives, motive for belonging and safeties and motive for justice. Political events provoked also verbal aggression in cyber space, hate and interethnic intolerance. All psychological processes provoked by the media raise the question about the media ethics and media influence on citizen’s mental health.

doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc.

Rodina a čas

Dimenze času je v rodinném životě nesmírně důležitá. Byla rovněž hlavní osou nedávno dokončeného výzkumu rodinné paměti, který byl realizován jako kvalitativní studie s třígeneračními rodinami. Právě z něj sdělení vychází. Budou diskutovány vybrané výsledky zaměřené na kontinuitu rodiny, její identitu a funkčnost. Zastavíme se u nových poznatků o tom, jak rodiny vnímají svou minulost, jak se v nich předávají hodnoty, jak jsou prožívány mezigenerační vztahy a s čím souvisí pomyslný odkaz předků dalším generacím. Bude rovněž poukázáno na resilientní faktory, které pomáhají vykročit pozitivním směrem i od poměrně komplikované rodinné historie.

Dr. Filip Sulejmanov

Dr. Sulejmanov nově působí jako odborný asistent na Katedře psychologie FF UP v Olomouci. V rámci výzkumu se zajímá o emoce a motivaci, psychologii humoru a psychologii organizace.

Time perspectives: A short overview of theory and research

The subject of this presentation will be the time perspective theory (Zimbardo & Boyd, 1999). First, it will focus on the conceptualization and operationalization of the time perspectives construct, consisting of five factors, which promotes different attitudes toward temporal frames: positive and negative toward the past, hedonistic and fatalistic toward present and general orientation toward future. Next, an overview of research will be given. In this talk I will concentrate on the relation of time perspectives with personality (Big Five traits) and Reversal theory constructs (McCrae & Costa, 2003; Apter, 2007). Research regarding the role of time perspectives on coping behavior will be covered, as well. Finally, possibilities for further research and applications will be considered.   

PhDr. Dalibor Kučera, Ph.D.
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Pedagog a výzkumný pracovník v oblasti obecné psychologie, sociální psychologie a diagnostiky. Dlouhodobě se zabývá problematikou metrických přístupů v oblasti psychologie jazyka, sociální percepce a expresivních projektivních metod na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Známe se lépe, když se známe lépe?

Přednáška je věnovaná oblasti inter- a intrapersonální percepce a jejím sociálně-psychologickým souvislostem.
Předmětem našeho zájmu jsou shody a asymetrie, se kterými se setkáváme při zhodnocení dat z osobnostních dotazníků – ze sebeposouzení (popisuje-li člověk, jak vidí sám sebe) a z posouzení druhou osobou (jak jej vidí lidé v jeho okolí). Jaké proměnné hrají při posuzování člověka roli a za jakých okolností se náš vlastní obraz shoduje s obrazem, který o nás mají druzí lidé? Je to délka našeho vztahu, společně strávený čas, kvalita vztahu, náš věk, pohlaví nebo snad naše osobnostní charakteristiky? Jsou mezi námi „čitelnější“ lidé nebo lidé, kteří druhého lépe odhadnou? Právě tyto otázky si klade výzkum „Sledování moderátorů shody v posouzení“.
Náš výzkum pracuje se dvěma samostatnými výzkumnými soubory (200 a 448 osob hodnotitelů, 200 a 115 osob hodnocených), ve kterých se participanti prostřednictvím dotazníků (BFI, IAS) sebe-posuzovali a posuzovali druhé. Díky kombinaci s dalšími informacemi o obou skupinách pak bylo možné zjistit, které aspekty jsou pro vzájemnou shodu v posouzení osobnosti významné a které méně.
Zajímá-li vás tedy, zda, jak a kdy vám lidé rozumějí, nenechejte si tuto přednášku ujít.

Organizátoři

PROGRAMOVÝ A ORGANIZAČNÍ VÝBOR

Organizátor:

Katedra psychologie
Filozofická fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci

Záštitu nad konferencí převzali:

prof. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.
děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.
vedoucí Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

(Pokračování textu…)